Sociální a služby a bydlení
V činění dobra neochabujme; nezemdlíme-li, budeme ve svůj čas žnout. Tak tedy dokud máme čas, čiňme dobro všem, zvláště však těm, kteří patří do rodiny víry. Galatským 6, 9-10
Služba sociálního bydlení ve středisku Na skále v Hrádku
- Cílem této služby je pomáhat sociálně potřebným lidem.
- Ubytování sociálně slabších rodin a jednotlivců
- Ubytování osamělých lidí
- Pomoc s problémy, s nimiž se potýkají
- Pomoc při začlenění se do běžného života
- Duchovní a pastorační pomoc
- Pastorační nebo motivační skupinky
Jak služba sociálního bydlení vznikla
Sbor Církve bratrské v Hrádku byl vždy veden k tomu, aby sloužil lidem v jejich potřebách. Když se začalo budovat středisko Na skále, vizí členů sboru nebyla pouze nová modlitebna, ale hlavně vytvoření místa pro potřebné a osamělé lidi. Křesťané nejen z tohoto sboru, ale i z okolních, se do tohoto díla s vervou pustili.
Na podzim v roce 2011 byla slavnostně otevřena budova sociálního bydlení.
Kdo může toto sociální bydlení využít
Jedná se o osoby nebo rodiny, které:
- Nevlastní žádný movitý majetek
- Jejich příjmy nejsou vyšší než 1,8 násobek životního minima
- Jsou to především maminky samoživitelky s dětmi
- Invalidní a starobní důchodci
- Lidé žijící na pokraji společnosti
Začátky služby sociálního bydlení
Na Vánoce 2011 se do našeho objektu nastěhovaly první rodiny. Možná si někdo z vás klade otázky: Má cenu pomáhat těmto lidem? Ocení to aspoň trochu? Chtějí vůbec spolupracovat a váží si této nabídky? Nad těmito otázkami a mnoha dalšími přemýšlíme denně. Stále se modlíme za Boží vedení, trpělivost a moudrost, jak s kým pracovat. Nelze klást na všechny stejné požadavky. Bydlí tady lidé, kterým se v životě hodně věcí nepovedlo a jejich srdce jsou velmi zraněná.
V každém bytě se odehrává jiný příběh. Některé klienty stačí potěšit slovem, jiným je třeba dennodenně domlouvat, někdy je třeba je kontrolovat, a především stále ukazovat nejen na Boží lásku, ale také na Jeho spravedlnost. Vždy máme radost, když je vidíme na bohoslužbách nebo na modlitebních shromážděních.
Podpora této služby - projekt 200 STATEČNÝCH
Projekt podpory sociálního bydlení - 200 STATEČNÝCH
Služba sociálního bydlení není financována státem. Proto jsme oslovili ty, jimž není lhostejný osud lidí, kteří v životě něco nezvládli, osud osamělých a matek s dětmi z rozdělených rodin.
Diakonie Církve bratrské v Hrádku pro podporu této služby založila projekt 200 statečných.
Detaily projektu 200 STATEČNÝCH naleznete ZDE:
Původní leták 200 STATEČNÝCH
Svědectví Božího jednání
Svědectví Božího jednání
Kristina K.
V dubnu 2012 jsem se přistěhovala do Hrádku ze Slovenska. Byla jsem bez práce, bez přístřeší, těhotná a velice smutná z rozchodu s přítelem. V létě se mi narodil syn Michalek. Byl to vymodlený syn. I když jsem tehdy ještě o Boží lásce moc nevěděla. První dcera mi zemřela a hodně těžce jsem to psychicky nesla. Lékaři mi nedávali moc naději na další dítě. Ale věřím, že Bůh vyslyšel mé prosby a dal mi syna. Jelikož jsem bydlela v České republice, a ne na Slovensku, po porodu jsem byla půl roku bez jakékoli finanční podpory. Stále jsem běhala po úřadech, vyřizovala přechodný pobyt, sociální dávky a zdravotní pojištění pro mě i mého syna. Pokud bych nebydlela v Hrádku, tak bych už určitě byla bezdomovcem. Který pronajímatel by mě nechal bydlet bez půlročního placení nájmu atd.?
Aby těch starostí nebylo málo, lékař mi oznámil, že mám v břiše neidentifikovatelný rychle rostoucí útvar. Musela jsem chodit na onkologii na kontrolu. Operace byla nevyhnutelná, ale stále jsem ji odkládala. V Hrádku jsem zašla za kazatelem a požádala ho o rozhovor. Slíbil mi, že se bude za mě modlit. Celá skupinka věřících na mě myslela, a po půl roce modliteb mi v únoru onkolog řekl, že útvar se začíná zmenšovat, a nakonec jsem na žádnou operaci nemusela jít. Jsem zdravá.
Všechny problémy ještě nemám vyřešené. Mám problémy finanční, řeším problém s přechodným bydlištěm, ale zatím mám kde bydlet, mám zdravého syna, a především mám rodinu a přátele, kteří mi vždy rádi pomůžou a kterým můžu věřit. Věřím a modlím se k Bohu a doufám, že jednoho dne uvěří i můj syn. Věřím taky, že Bůh nás má rád a pomůže mi překonat i další těžká období v mém životě. Děkuji
Kristina C.
V květnu 2012 jsem se přistěhovala do Hrádku č. 520. Dlouhé roky jsem cítila, že mi nohy neslouží tak, jak by měly. Chodila jsem po vyšetřeních, ale nemohli zjistit, co mi je. Nevěděla jsem, že tak začíná otrava těžkými kovy. Po Novém roce 2013 mě odvezli do nemocnice v Třinci na Sosně a operovali tlusté střevo, které mi zkrátili. Vrátila jsem se domů, ale nebylo to v pořádku. V dubnu jsem jela do nemocnice znovu, a následovala druhá operace. Při této operaci jsem zažila něco výjimečného. Kromě bolesti a trápení jsem se dostala do stavu velikého ticha. Najednou jsem se vzpamatovala a věděla jsem, že asi odcházím z tohoto světa. Cítila jsem Boží přítomnost, a tak jsem začala volat: "Otče do Tvých rukou odevzdávám svého ducha." Nevím, jak dlouho to trvalo, ale najednou jsem se vrátila zpět a probudila jsem se v nemocnici na posteli. Můj čas k odchodu ještě nebyl. Pán Bůh má pro mě ještě nějaký úkol, který mám splnit. Můj zdravotní stav se zlepšuje, a za to vděčím Ježíši, který za mé hříchy zaplatil svou nevinnou krví.
Hospodin mne přísně trestal, ale nevydal mne smrti. Žalm 18,18
Koho Pán miluje, toho přísně vychovává a trestá každého, koho přijímá za syna. Židům 12,6
Děkuji mému Pánu, že můžu být ještě mezi svými nejdražšími. Děkuji také celému sboru a pastorovi Církve bratrské v Hrádku, že můžu navštěvovat tento sbor a naslouchat Božímu slovu. Děkuji za modlitby a přeji všem více lásky, víry a Boží laskavosti.